Pitris zije ve Washingtonu, DC...

   Hello my friends,

 

   because all of us want to safe some money, what means, no lunches at restaurant,

Starbucks, and other stuff which is not needed... So I decided to cook lunch for us

tomorrow...

   You are really welcome to come on Tuesday, 16th of January 2007, time is not

important, Im expecting my guests from 9AM... Just remember the lunch will be

served at (around) 1PM (hope, maybe we can do that a bit earlier, or later,

it depends on situation)...

 

    You can bring some games, DVDs, books, whatever you

want, IMPORTANT you have to bring good mood ->

    Shortly, everything, what can made our day nicer!!!!

 

   For my lunch I want to use blue cheese, hope it isnt problem,

if so, just let me know... Thanks, wish you good night, RESPECT,

 

                                                                 friend, Mr. Dibon....

   Lidi, neuverite, Andrej mi volala, ze pozvanku prave objevila v mailu a ze prijde... Timo se ozval, az kdyz jsem spal 23:34, ze je potesen, ze muze prijit...

   Pak to prislo, rano vzit maleho do skoly, rychle koupit par veci, ktere jsem na obed potreboval (nivu a nakonec jsem koupil jeste broskve v konzerve)... A pak uz jen cekat... Zapalil jsem aroma lampu, na zachod dal svicky, jo bylo to docela pekne... Dorazil Timo, pak trosku pozdeji Andrejka a byli jsme komplet... Chvili se bavili a ja pak jako kuchar musel zacit pracovat... Zdalo se mi, ze se Timo trosku nudi, a proto jsem Andrej pozadal, aby na Timika trochu zabavila... No zatimco ja jsem varil...

Ostatni se zabavovali, presne, jak jsem nakazal Andy...

  

   Cesta k obedu byla dlouha, ale ja (my ji zdolali)...

  

   A co ze jsme to vlastne meli??? Kureci prsa plnena syrem a zapekana s nivou a broskvemi, americke brambory, take jsem vyrobil salat Caesar s krutony a jako dezert se podaval caj ci kava a Muffiny po Petovu...

   Vsem chutnalo o cemz svedci i pozdejsi SMS od Tima z tehoz dne, kde stalo: ,,The lunch gets 11points from 10!!! Specialni oceneni dostala i slecna Andy, za entertainment... Congratulations....

   Pak uz nezbylo, nez nas spolek rozpustit a pustit se do pracovnich povinnosti... Kolya mel opet straslivy den ve skole, takze ukoly, pak si mohl chvili hrat a pak prisel Greg... Prisel, zavolal si Kolyu a ja se mohl zacit valet smichy v obyvaku, fakt neni nic smesnejsiho, nez videt Grega nasraneho... On totiz predstira desneho tvrdaka, no tech par let v armade mu asi neco dalo...

  

   Streda, zbyla niva, proto Andrej zvu opet na obed, ze udelame smazenou nivu, ale nemame strouhanku, rikam, jednou jsme to doma delali v cornflakes, my ale mame jen ochucene, mas doma neochucene, ptam se Andy... Jo, vezmu je a jeste nejake veci na salat... No Andrej nezapomnela nic, az na ty cornflakes... Tak nam nezbylo, nez je udelat v tech tak trochu sladky... Na panvi, ale cornflaky zkaramelizovaly, takze to nebyl moc chutny obed, niva dobra, ale ten obal, ble...

   Kolya opet straslivy den ve skole, Greg opet nastvan, Peta se bavi v obyvaku... Vecer se jedeme rozloucit s Conny do Karaoke baru, kde nam Conny ukazuje jak krasne umi pet... Asi vetsina z vas vi, ze jsme ke konci Conny nesnaseli... Kdyz nas nahanela do klubu, zminila, Goodbye presents are welcome... Tak jsme ji hned jeden stvorili v aute...

   Rozloucili jsme se a pak vzhuru domu... Ctvrtek jiz vse v pohode i s Kolyou, nic zvlastniho se nestalo, s Timem, jsme zvazovali, jestli se prihlasit na spanelstinu a jeste dalsi kurz a patek to jsme se vydali do muzea, ktere se nam pokouselo vysvetlit indianskou historii... Vecer jsme se jeste s Andrej vydali do baru a pak hura na kute...

  

   Sobota, vstaval jsem celkem pozde, zasel do Panera Bread, ma oblibena restaurace, kde delaji evropske veci... Zmenil jsme jen pobocku... Dopsal dopisy a hura domu pracovat... Co me ale prekvapilo, nikdo doma, ti si to prihnali az nejak kolem 16:30 a pak hned Greg odesel, snazil jsem se Kolyu dostat ven, ale nepovedlo se mi to, takze jsme trceli doma, ja zjistil, ze jsem v patek zapomnel jit s Kolyou na gymnastiku, mel prvni v novem pololeti, ale nikdo na to neprisel... Vecer tradicne, jelikoz musim hlidat film, tentokrat "The Night Listener", u meho sobotniho vecera nemohl chybet druhy filmovy milovnik Timo...

   

   Pak se dny prehouply v nedeli, to me vzbudil telefon, ktery zacal vibrovat, volala maminka, ze mam prijit na Skype a zapnout web kameru... No to ale nemuzu, by me videla cela rodina jeste se slepenyma ocima, takze sprcha, cocky, to uz mi zvonil druhy telefon s maminkou na drate, tak jsem tedy zapnul Skype, jelikoz "everything in US is broken" webova kamera nefunguje... Pote volam Andrej, jestli nejdeme na brunch do Panera Bread, dame vedet Timovi a tam se domluvime, co dal s nacatym dnem...Andy, ze prej bude ready za hodinu, dava si na cas holka, ze??? Tesne nez vyjizdim mi pise Timo, ze je v Panera Bread, jestli nechceme prijet, celkem paradox, protoze jsme mu zrovna psal zpravu, ze jedeme tamtez, jen jsme chteli do jine pobocky... Vychazim z baraku, ze vyjedu, otevru dvere a ono snezi, rikam to Kolyovi, ten je nadseny... Odjizdim, setkavame se s Timem... Probirame nase dny, co se delo apod... Jsme totiz spolu "dlouho' nebyli... Pak si jdeme objednat... Osud me poslal za Whitney, tak totiz zni jmeno jedne ze zamestnancu mistni Panery, kde uz jsem delsi dobu nezavital... Asi bych vam mel rict ten pribeh, co se stal predtim... Takze, jednou jsem byl v teto restauraci a sel jsem k Whitney, ta se zdala mit mensi problemy se sestavenim objednavky, strasne se mi omlouvala, ja ji rekl, ze to chapu, ze jsem take pracoval v podobnem gigantu... Kdyz jsme ji tam potkal podruhe, vsechno jiz skvele zvladala, tak jsem ji slozil kompliment, tim si me asi zapamatovala... No a dnes, jsem jen prisel, tak se me ptala, kde jsem byl, ze uz me tam dlouho nevidela... Vysvetlil jsem ji, ze jsem zacal chodit do jine Panery, objednaval jsem si jen horkou cokoladu a ona mi dala darek v podobe moucniku, za tom ze jsem se opet vratil zpet... Rozhodli jsme se jet do Narodniho Parku, ktery byl vzdalen asi hodinu cesty, Timo, ze nam jeste koupi neco na cestu... U Whitney objednal co kazdy chtel, pote doma jsme zjistili, ze jen ja dostal misto jednoho kousku meho dezertu rovnou dva... Hehe... Jsem asi u nekoho obliben...

   Vyjedeme ven z garaze a na ceste uz lezi snizek... Cumim na Amiky, jak se s tim perou, lidi to jste v Evrope urcite nezazili, tam kde normalne jezdi i 70mil/hod tam jeli dneska 20 a to byla odlizena... Pote jsme sjeli na neupravenou cestu a tam  uz jsem zacal mi problemy i ja, to vite, tady nepouzivaji neco jako zimni pneumatiky... Navic byly kolony, takze jsem se rozhodli to otocit a jet domu ke mne na horkou cokoladu a zhlednout nejake ten film... Predtim jsem jeste udelali par fotek v parku se snehem, ty dodam, nejak se ke mne jeste nedostaly... Film byl skvelej "The Illusionist"... Celou dobu se mi zdalo, ze v tom filmu vidim Prahu a na konci mi to titulky i potvrdily...

   A tedka??? Z duvodu letnich pneumatik na mem aute, snehovych podminek v DC jsem se nedostal na me obvykle misto kde parkuji ( nase prijezdova cesta je do radneho kopce), kola se proste protacela a napjate sleduji, jak se vyvine situace se skolou, Americane totiz 5cm nezvladaji a zaviraji skoly...

  

   Ja uz jsem unaveny, takze se s vami loucim a navidenou... Pitris....